Metropolitní plán zachová evropský význam města. Aby se v Praze dařilo kultuře i podnikání.

Metropolitní plán zachová evropský význam města

Aby se v Praze dařilo kultuře i podnikání

Do hlavních měst v Evropě - tedy i do Prahy - se stěhuje stále více lidí. Tím roste konkurence mezi obyvateli i samotnými městy. Aby obstála i v 21. století, musí se Praha profilovat a od ostatních měst odlišovat. Metropolitní plán chce zachovat a posílit evropský význam hlavního města, protože bez prosperity není kultura. Praha má přitom k dispozici všechny trumfy: její unikátní historické centrum o rozloze 860 hektarů je 25 let zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a zároveň je Praha šestým nejbohatším regionem Evropské unie. Aby se v Praze dařilo kultuře i podnikání.

Praha má vizi a konkrétní plán rozvoje

Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost

Každé velké evropské město musí mít vizi, jak se chce v budoucnu rozvíjet. Základem vize hlavního města Prahy je Metropolitní plán. Ten umožní pružně reagovat na potřeby města, kontinuálně ho spravovat, vést diskuzi s občany a odborníky a dlouhodobě pracovat s jeho obrazem. V letech 1938-1989 o diskuzi s obyvateli o územním plánování nemohla být řeč, právě probíhající debata o návrhu Metropolitního plánu je naproti tomu výrazem demokratického přístupu města. Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost.

Metropolitní plán. Tradice spojená s vizí

Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost

Metropolitní plán je dokument, který přichází se změnou myšlení v plánování města. Dosud se město plánovalo podle funkčního využití, teď se vracíme ke starému dobrému způsobu územního plánování, který svým způsobem navazuje na Karla IV. nebo na “zlaté” meziválečné období. Základním principem Metropolitního plánu je vymezování veřejných prostranství, struktury a skladby zástavby. Metropolitní plán vidí město jako prostor a soustředí se na jeho prostorovou kvalitu, tedy například jak široká a dlouhá je ulice, kam vede a na co se napojuje. Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost.

Metropolitní plán je transparentní, čitelný
a srozumitelný

Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost

Město plánují jeho obyvatelé prostřednictvím volených zástupců a celé řady odborníků, kteří zastupuji jejich zájmy. Metropolitní plán, který je jejich dílem, tvoří soustava navzájem provázaných vrstev, ve kterých jsou zakotvena pravidla. Abychom získali úplný přehled o regulaci území hlavního města, musíme porozumět všem vrstvám plánu – od vlastností jednotlivých lokalit po pravidla stanovená pro konkrétní plochy. Nejčastěji se s územním plánem setkáváme, když chceme zjistit, co může a nemůže vzniknout v okolí našeho bydliště. Územní plán ovlivní každého obyvatele města, proto je potřeba mu porozumět a naučit se v něm číst. Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost.

Metropolitní plán vymezí oblasti pro výstavbu nových bytů

Aby vznikaly příjemné čtvrti

Do Prahy se stěhuje stále více lidí, do roku 2050 stoupne počet jejích obyvatel přibližně o čtrvt milionu. Už dnes je proto nutné si klást nerudovskou otázku: kam s nimi? A pečlivě určit místa, kde by se rozvoj města měl v budoucích letech odehrávat. V průběhu posledních desetiletí rostla Praha především do šířky, což s sebou přineslo mnoho problémů. Nedostatek bytů v širším centru způsobil vysídlení obyvatel na okraj města a nárůst individuální dopravy, která je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat v Praze. Metropolitní plán proto vymezuje oblasti vhodné pro vznik kvalitních městských čtvrtí, ale i místa pro výrobní areály či nové parky. Aby vznikaly příjemné čtvrti.

Metropolitní plán zabydlí nevyužité oblasti Prahy

Abyste mohli bydlet ve vnitřním městě

V průběhu posledních desetiletí rostla Praha především do šířky, a to navzdory tomu, že uvnitř Prahy existuje mnoho nevyužitých oblastí. Metropolitní plán vychází z toho, že je pro město výhodné soustředit svou energii do tzv. transformačních ploch ve vnitřním městě, tedy do bývalých továren nebo nádraží. Celkem je takových ploch uvnitř Prahy 6 200 ha - pro ilustraci to je přes 8 000 fotbalových hřišť -, ze třetiny by se měly stát parky a hodnotná městská krajina a ze dvou třetin nové městské čtvrti s dostatkem bytů a pracovních příležitostí. Abyste mohli bydlet ve vnitřním městě.

Metropolitní plán zabrání rozrůstání Prahy do šířky

Abyste domů nejezdili lán světa

Jedním ze základních principů Metropolitního plánu je zastavení rozpínání zástavby města do šířky. Rozšiřování zástavby na úkor krajiny je neekonomické, neekologické a nekoncepční. Navíc, v případě Prahy je zástavba do krajiny neopodstatněná vzhledem k tomu, že disponuje množstvím nevyužitých ploch a brownfieldů v rámci města. To znamená, že Praha nemusí zabírat okolní volnou krajinu, aby dokázala zajistit poptávku po nových bytech včetně jejich výstavby. Proto Metropolitní plán omezuje růst města do otevřené krajiny a směřuje energii do vnitřních nevyužitých oblastí města. Abyste domů nejezdili lán světa.

Metropolitní plán zkvalitní život na sídlištích

Aby bylo všechno po ruce

Na sídlištích bydlí více než jedna třetina obyvatel Prahy. Pokrývají zhruba 14 % zastavěných ploch v hlavním městě. Jejich význam je tedy pro Prahu mimořádný. Metropolitní plán chce napomoci zvýšení kvality života na sídlištích a zhodnocení jejich potenciálu. Co to konkrétně znamená? Vzhledem k žádoucí sociální a věkové rozmanitosti obyvatelstva a vzrůstajícím nárokům na kvalitu bydlení jde Metropolitnímu plánu o doplnění sídlišť různorodější nabídkou bytů, o ochranu parků, ale také o doplnění občanské, rekreační a komerční vybavenosti. Aby bylo všechno po ruce.

Metropolitní plán přiblíží hezké parky lidem

Aby to nebylo s kočárkem daleko

Možnost odpočinout si v parku je pro kvalitu městského života klíčová. Praha je jedno z nejzelenějších měst Evropy, má však málo kvalitních a nerovnoměrně rozložených parků. Velké procento přírodních ploch Prahy by se dalo zařadit do kategorie tzv. městských džunglí. Jsou to neudržovaná a špatně prostupná území s nejasným využitím, kde se lidé v důsledku jejich zanedbaného stavu obvykle necítí bezpečně. Proměna „městských džunglí“ v příjemné parky či udržované lesoparky a odstranění nedostatku parků v některých oblastech Prahy je jedním z cílů Metropolitního plánu. K současným zhruba 700 parkům by mělo přibýt dalších více než 200 nových. Aby to nebylo s kočárkem daleko.

Metropolitní plán rozvine potenciál nábřeží Vltavy
i jejích přítoků

Aby ožily oba břehy Vltavy

Klíčovou hodnotou Prahy je Vltava a její nábřeží stejně jako vltavské přítoky. Řeka kdysi vytvarovala prostor pro budoucí město a dodnes určuje jeho celkovou podobu. Proto zůstáva hlavní pražskou osou a zároveň mimořádným veřejným prostranstvím. Praha je s Vltavou, oběma jejími břehy, úbočím, meandry a nábřežími pocitově spojená více než jiná města. Důležitý význam pro Prahu mají také říčky a potoky vlévající se do Vltavy. Metropolitní plán obnoví důstojnost pražských vodních toků a jejich nábřeží a využije jejich potenciál coby nových nebo obnovených veřejných prostranství. Aby ožily oba břehy Vltavy.

Metropolitní plán počítá s dokončením okruhů
a chybějících spojení

Aby cesta domů netrvala věčnost

Rozumná koncepce dopravní infrastruktury je v politice územního plánování klíčová pro trvale udržitelný rozvoj hlavního města, ekonomickou prosperitu, pro kvalitu životního prostředí a komfort života jeho obyvatel. Cílem Metropolitního plánu je vznik úsporného a intenzivního města krátkých vzdáleností, proto řeší nejen klíčové dopravní otázky (Městský a Pražský okruh, metro D), ale i dostavbu chybějících uličních spojení, propojení vltavských břehů a sousedních městských částí chybějícími mosty a lávkami. Aby cesta domů netrvala věčnost.

Metropolitní plán zvýší kvalitu veřejných prostranství

Aby se lidé měli kde setkávat

Metropolitní plán popisuje strukturu Prahy. Vyznačuje síť ulic, náměstí a parků, které považujeme za veřejná prostranství a odlišuje jej od městských bloků určených k bytové výstavbě. Metropolitní plán vytváří základní šachovnicové schéma pro život ve městě. Budoucí investice by měly zlepšit kvalitu veřejných prostranství. Sdílený veřejný prostor - příjemné ulice, parky a náměstí - musí být ve všech ohledech přizpůsoben potřebám veřejnosti, musí podporovat sociální začlenění a soudržnost - zkrátka musí být kultivován lidmi a pro lidi. Aby se lidé měli kde setkávat.