Praha si připomíná 75. výročí konce II. světové války

Tradiční výroční vzpomínkové akce a oslavy Pražského povstání a konce II. světové války letos Praha vzhledem k mimořádné situaci nepřipravila. Události z doby před 75 lety si v metropoli připomeneme alespoň symbolicky.
 

Pražané si mohou prohlédnout na Mariánském náměstí panelovou výstavu historických fotografií z května 1945 a prostřednictvím interaktivní mapy navštívit pietní místa Pražského povstání.


Pražské povstání připomíná rovněž virtuální expozice dokumentů a fotografií Archivu hlavního města Prahy. Téměř stovka snímků s doprovodným komentářem seznamuje návštěvníka s průběhem bojů o Staroměstskou radnici, o budovy magistrátu a o jejich nejbližší okolí, v neposlední řadě ovšem také s nezištnou obětavostí a statečností jejich obránců.


Praha byla začátkem května roku 1945 jedním z posledních hlavních měst v Evropě, které stále bylo pod nadvládou nacistů. Když se 5. května ve vysílání rozhlasu ozvalo: „Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu. Voláme všechno, co je české, esesáci zde vraždí české lidi…,“ byl to vlastně začátek Pražského povstání i začátek osvobozování Prahy. Po městě vyrostly barikády, odhodlání Čechů postavit se okupantům posilovaly zprávy o postupu Američanů i Rudé armády. Němci se ale nechtěli jen tak vzdát, neváhali vraždit ženy i děti. Nakonec přistoupili na vyjednávání a začali ustupovat směrem na západ, aby se raději vzdali Američanům, než aby padli do rukou Sovětům. Tankové a mechanizované brigády Rudé armády dorazily do Prahy ráno 9. května 1945 - tedy až po oficiálním ukončení II. světové války v Evropě – a střetly se se zbytky německých sil ve městě. Poslední boje se odehrály v Dejvicích, u Pražského hradu, na Klárově… Vedle sovětských tanků se do nich zapojili mnozí z těch, kteří od 5. května povstali za osvobození Prahy. Ne všichni se ale osvobození dočkali. Za celé Pražské povstání zemřelo na tři tisíce Čechoslováků: byli popraveni nacisty nebo padli v bojích.