Jak číst plán?

Co je dobré vědět

Jak je návrh Metropolitního plánu podrobný?

Celek města, jednotlivé lokality a jejich charakter či využití, parky, náměstí, stavební bloky, významné dopravní stavby, vedení technické infrastruktury, školy a školky. Naopak marně bych v něm hledal jednotlivé domy v rámci bloku, architektonická řešení domů, přesné umístění domů na pozemku, stromy, dětská hřiště.

 

Jak návrh Metropolitního plánu vlastně vypadá?

Zjednodušeně řečeno jako mapa měřítka 1 : 10 000. Jeden centimetr v plánu tedy znázorňuje 100 metrů reálného území. Navíc zde najdete rozsáhlou legendu k barevné symbolice a dalším grafickým značkám, které umožňují se v plánu orientovat. Prostě jako v mapě.

 

Rozlišuje návrh Metropolitního plánu jednotlivé části města? Jak?

Metropolitní plán rozděluje území hlavního města na více než 700 lokalit. Každá z nich má své jméno a cílový charakter zástavby a veřejných prostranství. Lokalita určuje, co je v daném území možné. V návrhu plánu je uvedeno 13 typů zastavitelných lokalit - od struktury historického města (Malá Strana) přes blokovou strukturu (Vinohrady) a modernistickou strukturu (sídliště) až po vesnickou strukturu nebo průmyslové areály.

 

Najdu v plánu jasně napsáno, kde se dá stavět a kde nikoliv?

Metropolitní plán stanoví hranici mezi městem a okolní krajinou. Písmeno „Z“ říká, že lokalita je zastavitelná. Pokud zde vznikne nová výstavba, musí respektovat charakter lokality. To znamená, že např. v proluce mezi činžáky, může vzniknout zase jen blokový dům. „N“ značí lokalitu nezastavitelnou.

 

Dokážu v plánu rozlišit třeba panelová sídliště od činžáků?

Metropolitní plán rozlišuje celkem 20 typů tzv. městské struktury. Zastavitelné lokality se dělí na 13 typů od rostlé struktury historického města přes blokovou strukturu typickou pro Vinohrady až po vesnickou strukturu nebo průmyslové areály. Nezastavitelné lokality se dělí na 7 typů krajiny dle morfologie, typu vegetace a způsobu využití – například lesní krajina v rovině, zemědělská krajina v rovině, výrazná údolí atd.

 

Určuje návrh Metropolitního plánu, jaké činnosti mohou v konkrétních lokalitách probíhat a jaké nikoliv?

Vedle fyzické podoby zástavby určují kvalitu prostředí také činnosti, které v lokalitách probíhají. Proto má každá lokalita určený jeden ze čtyř způsobů využití – obytný, rekreační, produkční nebo přírodní.

 

Může se dnešní podoba lokality úplně proměnit?

Metropolitní plán určuje tzv. stabilitu lokality. Co to znamená? Ve stabilizovaných lokalitách územní plán nepředpokládá výraznou změnu. V zahradním městě mohou vzniknout vily a domy v zahradách, na Žižkově může vyrůst blokový dům, který doplní stávající strukturu. Návrh Metropolitního plánu celkově popisuje 92% území jako stabilizované lokality. Mezi ně patří např. historická zástavba centra Prahy, blokové město jako je Letná nebo Dejvice, zahradní město, jako je Hanspaulka, nebo vesnická zástavba, například Koloděje. Stabilizované mohou být ale samozřejmě i rekreační lokality (parková prostranství, parkové lesy a parkové areály). Vedle toho určuje Metropolitní plán i lokality transformační a rozvojové. Tedy takové, kde se nevyhovující či dosloužené území výrazně promění. Zpravidla to jsou již zrušená nádraží (Žižkov nebo Bubny) či nevyužívané výrobní areály (Vysočany). V rozvojových lokalitách Metropolitní plán předpokládá výstavbu na dosud nezastavěných plochách (zpravidla obytná výstavba na okraji města – například Západní Město).

 

Stanovuje návrh Metropolitního plánu výšku nových budov?

Metropolitní plán zavádí výškovou regulaci budov pro celé území města. Regulace je navázána na čtvercové plochy o rozměru 100 x 100 metrů, což je obvyklá velikost pražského stavebního bloku. V každém čtverci je číslo, které říká, kolik nadzemních podlaží po hlavní římsu může ve stavebním bloku pod plochou čtverce vyrůst. Výškové uspořádání je stanoveno pro celé zastavitelné území Prahy a představuje strop, který nelze překročit mimo předem daná pravidla pro dominanty. Návrh výškové regulace ve stabilizovaném území vychází z výšky stávající zástavby.

 

Najdu v Metropolitním plánu i vodovodní či plynové vedení?

Ano, najdu a nejen to. Jednou z vrstev návrhu Metropolitního plánu je vrstva jednotlivých systémů infrastruktury. Plán definuje infrastrukturu dopravní (např. silnice, železnice, letiště), krajinnou (biocentra a biokoridory), technickou (vodovodní potrubí, plynovody apod.) a infrastrukturu veřejné vybavenosti, kterou dělí na rekreační, občanskou a komerční vybavenost a reguluje plochou nebo pomocí bodu či procenta.

 

Kdo a kdy bude řešit podrobnosti, které návrh Metropolitního plánu neřeší?

Stavební zákon nabízí využití hned tří nástrojů pro podrobnější plánování území: územní studie, regulační plán a nově také územní plán části Prahy. Metropolitní plán může podmínit stavební aktivitu v určité lokalitě právě zpracováním jednoho z těchto typů podrobnější územně-plánovací dokumentace.